Valentýna Janů

–was born in Prague in 1994. She graduated from both Photography at the Film and TV School of Academy of Performing Arts in Prague (FAMU) and the Intermedia Studio at the Academy of Fine Arts in Prague. In 2021, she was awarded the Jindřich Chalupecký Award. Currently, she is one of the heads of the Intermedia Studio at the Faculty of Fine Arts of the Brno University of Technology together with Jonáš Strouhal and a doctoral student at the Academy of Arts, Architecture and Design in Prague. In her art practice, she switches freely between film, dance performance, installation, and object. Surrounded by dancers, drag performers, and any bodies which have never been under any normative rules, she creates situations where rebellions remain inventive and the spectacle personal. Her work is critical but does not avoid an aspect of playfulness. With a degree of exaggeration, she works with the theatricalization of intimacy, connects themes of pop culture and collective fantasies, and questions the boundaries of authenticity and fabricated feelings.

My artistic practice is a constant search for objects, images, and bodies of resistance. I have never been set in one medium; I try to keep in motion, preferably dancing. After studying photography for eight years, the need for a material touch became inevitable. I shimmied my body once again, this time from Film and TV School of Academy of Performing Arts in Prague (FAMU) to the Academy of Fine Arts in Prague, where my sculptural practice began. From the start, I was fascinated by objects of daily use—shapes and surfaces my body already knew well: a window, a chair, a vase with flowers on the dining table, the sensation of the touchscreen of my iPhone, the sign on your T-shirt, the patterns of textiles we cover our bodies with when we are tired from all the dancing. I am still not finished with these. I care about those patterns, materials, and surfaces too much.123 I try to see them from a new perspective, to dismantle them while being comforted by their familiarity. My point of view comes from a feminist critique. The objects I create are in constant negotiation.4 The glass vase abandons its stability and its purpose as a centerpiece. It cannot hold the gesture anymore. No more arranging, she says. The wooden dining table once ran away, once broke in half, and once squished itself into a perfect sphere.567It was just too much to handle, always being there, stable and available.

For a long time, I resisted cinema. The medium of film, which attacks so many of our senses, felt like a double-edged sword—both captivating and frightening. I despise the time spent in a cinema watching a bad movie. So, I humbly decided to make movies myself. At first, my films were welcoming to the viewer—they did not really start or end, so you could leave at any point.8 I am not that nice anymore. I embraced the spectacle.9

Through the movie screen, actual physical bodies sneaked in. I am lucky to be surrounded by my friends, whose bodies dance and perform daily. I befriend burlesques, dancers, drag queens, and voguers too. I adore the possibilities of their bodies, which are at home on stage, that have posed so many times. Bodies that saddle up the male gaze with fierce control. Bodies that deny dualisms, binaries, and the sense of authenticity—shaped by years of embodying the other.1011Staging situations—everything that comes to mind when you hear it’s showtime—is what I am trying to do. I am not interested in the boring. I try to embrace silliness as a strategy of resistance.  I believe in the power of being fabulous, but I will always pick rhinestones over diamonds. I want to take you for a coffee once we get to Twin Peaks, after we leave the cozy living rooms of Stars Hollow. We will probably end up on the Broadway stage. Finish the coffee and brush your wig, because we will perform for the cheap seats in the back, dear.

The text was written in collaboration with Anežka Kořínková.

1Image: Valentýna Janů, Exhibition view: Delusional, 2024, Tomas Umrian Contemporary, Bratislava, Courtesy of the Artist.
2Image: Valentýna Janů, Regrets, Upholstered object, textile, plywood, foam, batting, upholstery nails, sequins, 2024, Courtesy of the Artist.
3Image: Valentýna Janů, Escape, Sequined textile, plywood, foam, 2024, Courtesy of the Artist.
4Image: Valentýna Janů, Leaving Home, Going Out, 2022, Hand-blown glass, Coourtesy of the Artist.
5Image: Valentýna Janů, Exhibition view: Who Looks Out of a Window, 2021, Lítost Gallery, Prague, photo by Jan Kolský, Courtesy of the Artist.
6Image: Valentýna Janů, Exhibition view: Leaving Home, Going Out, 2022, Kunstverein Dresden, photo by Alexander Peitz, Courtesy of the Artist.
7Image: Valentýna Janů, Dinning Table, 2024, Cherry wood, rhinestones, Courtesy of the Artist.
8Image: Valentýna Janů, Video still: Is Your Blue the Same as Mine?, HD video, 12 min, 2018, collection of Prague City Gallery, Courtesy of the Artist.
9Image: Valentýna Janů, Hair Flip, 2021, Short movie (4K video, stereo sound, 12 min), Exhibition view: Jindřich Chalupecký Award 2021, Moravská Galerie, Brno, photo by Daniela and Linda Dostálková, Courtesy of the Artist.
10Image:  Valentýna Janů, Holding Keys, performance, 20 min, Performed by Valentýna Janů, Monina Nevrlá, Miss Cool Cat, Janny Jill, Anna Šitnerová, photo by Lenka Glisníková, Courtesy of the Artist.
11Image: Valentýna Janů, Snap, performance, 20 min, Performed & choreographed by Valentýna Janů, Monina Nevrlá, Zizoe Akopjan Veselá, music mix by New Magic Media, PAF Olomouc, 2023, photo by Tomáš Kozohorský, Courtesy of the Artist. 

– narozena 1994 v Praze. Je absolventkou oboru fotografie na pražské FAMU a Ateliéru intermédií na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 2021 se stala laureátkou Ceny Jindřicha Chalupeckého. V současnosti vede Ateliér intermédií na FaVU v Brně spolu s Jonášem Strouhalem a je doktorandkou na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Ve své umělecké praxi se volně pohybuje mezi filmem, taneční performance, instalací a objektem. Obklopena tanečnicemi, drag performery a těly, která se nikdy neřídila normativními pravidly, vytváří situace, v nichž je vzpoura vynalézavá a spektákl osobní. Její práce je kritická, ale nikdy neodmítá aspekt hravosti. S mírou nadsázky pracuje s teatralizací intimity, propojuje motivy populární kultury a kolektivních fantazií a zpochybňuje hranice mezi autentičností a fabrikací pocitů.

Moje umělecká praxe je neustálé hledání vzdorujících objektů, obrazů a těl. Nikdy jsem se neomezovala jedním médiem, chci zůstat v pohybu, ideálně tanečním. Po osmi letech studia fotografie se potřeba kontaktu s hmotou stala nevyhnutelnou. Dala jsem se do pohybu znovu, tentokrát z FAMU na Akademii výtvarných umění, kde začala moje sochařská praxe. Fascinovaly mě všednodenní objekty – tvary a povrchy, které byly mému tělu známé: okna, židle, váza s květinami na jídelním stole, dotek displeje mého iPhonu, nápis na tvém triku, vzor látky, kterou se večer přikrýváme, když jsme ze všeho toho tance unavení*é. Stále jich nemám dost.123Příliš mi na vzorech, materiálech a texturách záleží. Snažím se na ně nahlédnout nově, rozložit je, a přitom se nechat ukonejšit jejich familiárností. Můj postoj vychází z feministické kritiky. Objekty, které vytvářím, jsou v neustálém vyjednávání.4kleněná váza se vzdává své stability a opouští místo uprostřed stolu. Další gesto neustojí. „Už dost aranžování,“ říká. Dřevěný stůl jednou utekl, jindy se rozlomil napůl a pak se smrskl do perfektní koule.567Už toho bylo moc, pořád být na místě, stabilní a k dispozici.

Dlouho jsem odolávala kinematografii. Film jako médium, které útočí na tolik našich smyslů, mi připadal jako dvousečná zbraň – fascinující i děsivá. Nenávidím čas promarněný sledováním špatného filmu. Pokorně jsem se tedy uchýlila k režii vlastních snímků. Moje filmy byly zpočátku vstřícné k divákovi – neměly konec ani začátek, takže bylo možné je kdykoliv opustit.8
Dnes už tak shovívavá nejsem. Spektákl jsem přijala za svůj.9

Skrze filmové plátno vstoupila do mé tvorby skutečná fyzická těla. Jsem vděčná, že mám kolem sebe taková, která stále tančí a performují. Spřátelila jsem se s burleskami, tanečnicemi, drag queens i voguery. Obdivuji schopnosti jejich těl, která jsou na stagi doma, která už tolikrát pózovala . Těla, která si nesmlouvavě podmanila male gaze. Těla, která odmítají dualismy, binarity, představy o autentičnosti, zformovaná letitou zkušeností ztělesňování druhých.1011

Snažím se inscenovat všechno, co si představíte,  když zazní “it’s showtime”. Nuda mě nezajímá. Chci zůstat bláznivá, je to má strategie vzdoru. Věřím v oslnivost, ale vždycky si vyberu štras místo diamantů. Až dorazíme do Twin Peaks, pozvu Tě na kávu. Ale předtím musíme opustit útulné obýváky Stars Hollow. Nakonec stejně skončíme na prknech Broadwaye. Dopij to kafe a natupíruj paruku, protože dnes hrajeme i pro sedadla až úplně vzadu, zlato.

Text byl napsán ve spolupráci s Anežkou Kořínkovou.

1Obrázek: Valentýna Janů, Pohled na výstavu: Delusional, 2024, Tomas Umrian Contemporary, Bratislava, s laskavým svolením umělkyně.

2Obrázek: Valentýna Janů, Regrets, čalouněný objekt, textil, překližka, pěna, vatelín, čalounické hřebíky, flitry, 2024, s laskavým svolením umělkyně.

3Obrázek: Valentýna Janů, Escape, flitrový textil, překližka, pěna, 2024, s laskavým svolením umělkyně.

4Obrázek: Valentýna Janů, Leaving Home, Going Out, 2022, ručně foukané sklo, s laskavým svolením umělkyně.

5Obrázek: Valentýna Janů, Pohled na výstavu: Who Looks Out of a Window, 2021, Lítost Gallery, Praha, foto: Jan Kolský, s laskavým svolením umělkyně.

6Obrázek: Valentýna Janů, Pohled na výstavu: Leaving Home, Going Out, 2022, Kunstverein Dresden, foto: Alexander Peitz, s laskavým svolením umělkyně.

7Obrázek: Valentýna Janů, Dining Table, 2024, třešňové dřevo, kamínky, s laskavým svolením umělkyně.

8
Obrázek: Valentýna Janů, Videostill: Is Your Blue the Same as Mine?, HD video, 12 min, 2018, sbírka Galerie hlavního města Prahy, s laskavým svolením umělkyně.

9Obrázek: Valentýna Janů, Hair Flip, 2021, krátký film (4K video, stereo zvuk, 12 min), Pohled na výstavu: Cena Jindřicha Chalupeckého 2021, Moravská galerie, Brno, foto: Daniela a Linda Dostálkovy, s laskavým svolením umělkyně.

10Obrázek: Valentýna Janů, Holding Keys, performance, 20 min, vystoupily: Valentýna Janů, Monina Nevrlá, Miss Cool Cat, Janny Jill, Anna Šitnerová, foto: Lenka Glisníková, s laskavým svolením umělkyně.

11Obrázek: Valentýna Janů, Snap, performance, 20 min, choreografie a provedení: Valentýna Janů, Monina Nevrlá, Zizoe Akopjan Veselá, hudební mix: New Magic Media, PAF Olomouc, 2023, foto: Tomáš Kozohorský, s laskavým svolením umělkyně.